Ve Skytis se říkalo o abba Mojžíšovi, že když měl přijít do pustiny Petra, byl prý už z cesty unavený a říkal si v nitru: „Jak si sem budu moci přivést vodu?“ I ozval se k němu hlas: „Vejdi, o nic se nestarej.“ Vešel tedy. Pak k němu přišli nějací otcové a on měl jen jednu lahev vody – když uvařil trochu čočky, byla prázdná. Starec se proto trápil. Vycházel ven a zase se vracel dovnitř a přitom se modlil k Bohu. Najednou přitáhl nad Petru dešťový mrak, a tak mohl starec naplnit všechny své lahve. Ostatní starci se ho potom ptali: „Řekni nám, proč jsi chodil pořád ven a zase zpátky?“ On jim odpověděl: „Přel jsem se s Bohem. Říkal jsem mu: ,přivedl jsi mne sem a podívej, nemám už vodu, aby se bratři mohli napít.' Proto jsem vycházel a vcházel a přitom prosil Boha, dokud nám vodu neposlal.“ Abba Mojžíš řekl: „Člověk nemůže vstoupit do Kristova vojska, jestliže nebude jako oheň a nepohrdne ctí a pohodlím, tak aby zničil tělesná přání a zachoval všechna Boží přikázání.“ Abba Mojžíš řekl: „Vyvarujme se volného mluvení, aby jeho žár nespálil plody našich námah.“ Abba Mojžíš řekl: „Ten, kdo má pokoru, pokořuje démony. Toho, kdo pokoru nemá, oklamou.“ Abba Mojžíš řekl: „Nesmíš jen pokorně mluvit, ale také smýšlet. Bez pokorného smýšlení totiž nemůžeš dosáhnout výše v Božích skutcích.“ Abba Mojžíš se zeptal abba Siluana: „Může člověk začínat každý den znovu?“ Abba Siluan řekl: „Jestliže je člověk pracovitý, může začínat znovu každý den, dokonce každou hodinu.“ Abba Mojžíš řekl: „Poslušnost za poslušnost. Když někdo poslouchá Boha, Bůh vyslyší jeho.“ Jednou bylo ve Skitis poradní shromáždění a otcové chtěli vyzkoušet abba Mojžíše a tak pohrdlivě řekli: „Proč mezi nás chodí i tenhle Etiopan?“ On to uslyšel, ale zachoval mlčení. Když se shromáždění rozešlo, říkají mu: „Abba, ty ses před chvílí nerozrušil?“ On jim odpovídá: „Rozrušil jsem se, ale nepromluvil.“